To se může změnit. S tím, jak se širokopásmové rychlosti zvyšují na úroveň ADSL2 a BT modernizuje svou síť v souladu se svým programem 21CN, může být potřeba tak silné komprese zmírněna. BBC navíc od února loňského roku zkoušela technologii zvanou multicasting (oficiální zkoušky skončily, ale služba je stále živá). Pro multicasting spolupracuje BBC s ISP a poskytuje jim vysílání, které pak mohou přenášet svým zákazníkům. Jako technologie spočívá její aplikace více v simulcastovém prvku iPlayeru než ve více vzrušujících aspektech na vyžádání, ale sdílením zátěže šířky pásma umožňuje multicasting BBC zvýšit přenosové rychlosti a tím i kvalitu obrazu na něco bližšího standardní digitální televizi.
Tyto služby TV-to-PC jsou o budování značek a věrnosti publika, nikoli o nahrazování běžných kanálů. Jak podotýká Benjamin Lehmann z Jupiter Research, BBC má povinnost zpřístupnit svůj obsah širší veřejnosti. "Z jeho pohledu, pokud dává lidem více příležitostí vidět obsah, bez ohledu na účinek na kohokoli jiného, je to dostatečný důvod." Podle Lehmanna jsou služby jako iPlayer nebo 4oD „skutečně experimentálními iniciativami. Testují vodu a jsou navrženy tak, aby zjistily, zda lidé mají zájem konzumovat obsah tímto způsobem nebo ne.
Posílení Joosta
Další dvě služby mají radikálnější plány. Hodně medializovaný Joost (www.joost.com), od týmu stojícího za Skype, a méně známá konkurenční služba Babelgum (www.babelgum.com), jsou efektivně živé vícekanálové televizní kanály distribuované pomocí technologie peer-to-peer. . V některých ohledech si o nich můžete myslet, že pro média založená na videu dělají to, co RSS pro textové publikování a nabízí obrovský výběr spolu s personalizací a funkcemi komunity. Jejich největším lákadlem je způsob, že na rozdíl od konvenčnějších služeb TV-PC můžete přepínat kanály s pouhým pěti až deseti sekundami čekání a procházet obrovské množství programování pomocí jednoduchých nabídek ovládaných myší. K tomu Joost přidává další zajímavé funkce, jako je online chat citlivý na program a možnost překrýt widgety diskrétních novinek nebo hodin. Babelgum mezitím plánuje spojit funkce TV a PVR se sociálními sítěmi.
Nad oběma službami však visí otazníky. Největším z nich je obsah – Joostova beta provozuje směs amerického a britského obsahu, který je plný materiálů z MTV a Much Music, ale společnost bude muset přesvědčovat ostatní producenty, aby se zapojili, a to i s příslibem Soulad s DRM. Současná nabídka společnosti Babelgum je ještě méně přesvědčivá. Druhým problémem je, že kvalita obrazu je výrazně horší než u TV se standardním rozlišením, zejména v případě Joost, se zjevnými artefakty a obecně neostrým obrazem patrným v našem beta testu. Lze jej sledovat na celé obrazovce na monitoru, ale pokud chcete kvalitu HDTV, můžete být v šoku.
To však není nic ve srovnání se šokem, který ISP a diváky čekají, pokud by se TV-PC rozběhla. Na jedné straně ISP těží z internetové televize, protože táhne uživatele k vysokorychlostním a vysokokapacitním službám, za které si mohou účtovat více. Na druhé straně mají poskytovatelé internetových služeb vážné obavy z požadavků na šířku pásma. Například u Joost se počítá, že spotřebuje minimálně 220 MB za hodinu sledování a často mnohem více. Natáhněte to v průměru na jednu hodinu denně po dobu jednoho měsíce a blížíte se 7 GB – více než limity mnoha služeb ADSL. Je to problém pro ISP a uživatele. Velkoobchodní síť BT, na které je založena většina nabídek ISP, byla vybudována a oceněna s ohledem na aplikace s relativně nízkou šířkou pásma – e-mail, procházení webu, zvláštní stahování hudby. Intenzivnější aplikace nutí poskytovatele internetových služeb kupovat od BT větší kapacitu, ale jak to mohou udělat a udržet poplatky za předplatné na nízké úrovni? „Velkoobchodní síť a její ekonomika zásadně nefunguje s internetovou televizí,“ řekl Neil Armstrong z ISP PlusNet. „ISP a potažmo zákazníky čeká velmi zajímavá doba“. Armstrong hovořil o vznikajícím „kritickém bodě“, „kde si zákazníci budou muset uvědomit, že ‚vše, co můžeš jíst‘, už nefunguje“.